Radek Malý (*1977, Olomouc) píše knížky pro děti, také básně „pro dospělé“ a překládá z němčiny, zejména poezii a dětské knížky. Napsal několik rozhlasových her a přeložil do češtiny dvě operní libreta. Jako literární vědec se zabývá hlavně českoněmeckými literárními vztahy, literaturou pro děti a mládež a translatologii (vědě o překladu). Věnuje se i výuce tvůrčího psaní a nakladatelské praxe. Radek Malý v Luhačovicích pobýval od 7. do 19. září a v rámci svého pobytu navštívil dvakrát Střední odbornou školu v Luhačovicích, kde studentům přednášel o ilustrované tvorbě pro děti a Franzi Kafkovi.
Jak se vám v Luhačovicích líbilo, pracovalo a pobývalo na zámku?
Luhačovice jsem znal částečně už z dřívějška, ale zářijový pobyt mi dal zčásti proniknout do jejich ducha. Tedy zejména do ducha zámku, v němž ostatně o ducha či duchy údajně není nouze. Pro spisovatele je to učiněný ráj.
Pracoval jste na nějakém konkrétním výstupu? Jakém?
Ano, především jsem upravoval a do počítače přepisoval básně původně psané psacím strojem na děrné štítky. To vše za účelem přípravy rukopisu básnické sbírky, která by měla vyjít snad ještě roku 2021 v Odeonu. Kromě toho jsem některé rukopisy dokončil a doladil, kupříkladu poemu zpracovávající postavu Svaté holčičky známou z půvabného náhrobku na Malostranském hřbitově.
Co váš kontakt s místními?
Malíř František Petrák mě seznámil s Bárou pracující pro Paměť národa a sympatickým místním zastupitelem. Ten mi doporučil některé místní cíle na doběh – a skutečně se mi podařilo dvakrát zdolat vrch Komonec. Kromě toho jsem se seznámil s vyučujícími českého jazyka a literatury na místní Střední odborné škole, kde jsem měl besedy pro studenty.
Co tady na vás nejvíce zapůsobilo?
Čerstvost a intenzita pramenů v lázních a párek vycpaných zámeckých kachen na chodbě zámku.
Co vás překvapilo?
Že místní pekárna s nočním prodejem je stále v provozu.
Je to vaše první rezidence? Pokud ne – můžete nabídnout srovnání?
Pobýval jsem podobným způsobem už v broumovském klášteře, tam však šlo o tandemovou spolupráci s Matějem Formanem. A loni v lednu si mě na týden pozvali do Mikulova. O všech těch nádherných místech včetně Luhačovic se dá říci, že jejich genius loci může spisovatele skoro až odvádět od toho, kvůli čemu přijel – tedy psaní. Ale ty impulzy se třeba zpracují později.
Jak vám tady plyne čas?
Příjemně zpomaleně. Přijel jsem z Prahy vlakem a už sama cesta byla očistná. Pokud zrovna neprobíhám mezi hosty ve sportovním, snažím se přizpůsobit mírnosti jejich pohybu.
A jaký dojem na vás udělaly lázně?
Skutečně mile mě překvapila kolonáda a nově vzniklé krámky, dokonce s knihami!
Co Vás dál čeká?
V září ještě sklidit jablka a révu, navštívit veletrh Svět knihy a přeladit se s počátkem semestru do role pedagoga.